Komentáře: Obrana papeže

Od: dzefo

dzefo — Tue, 21 Sep 2010 14:19:12 +0000

Re: Obrana papeže
Já jsem si teď všimnul, že tam mám chybu. Myslel jsem samozřejmě, že v té debatě nikdo netvrdí, že by se lidé neměli v prvé radě snažit o zdrženlivost.

Jinak vaši výtku chápu, ale proti tomu stojí argument zastánců že dostupnost kondomů výrazně nezvýší promiskuitu (třeba antikoncepční pilulky jsou jiný případ). Já je vidím hlavně jako nástroj, který dokáže zachránit život i když člověk zhřeší.

Můj pohled je spíš takový, že strach z nákazy či početí by neměli být tím hlavním co zbožného člověka odradí od promiskuity.

Od: Martin Šorm

Martin Šorm — Tue, 21 Sep 2010 13:41:48 +0000

Re: Kondomy
Třeba mají některé činnosti určitý pevně daný smysl, a pokud se provozují s vyloučením tohoto smyslu, dochází k narušení nějakého dávného přirozeného řádu, což může mít nedozírné a rozumem neuchopitelné následky. Třeba se církev obává, že pokud lidé jedí ne z hladu, ale pro chuť, a ještě za pomoci peříček vše vyzvracejí, aby se náhodou nenasytili, něco je špatně. Ale třeba se církev mýlí. Kdo ví?

Od: Martin Šorm

Martin Šorm — Tue, 21 Sep 2010 13:30:48 +0000

Všechno je dobré
Máte pravdu. I sekularizace je dobrá – ale jen do určité míry, jako vše, že. Společnost je však něco více než obří kalkulačka – proto je důležitý i ceremoniál.

Od: dzefo

dzefo — Tue, 21 Sep 2010 13:22:07 +0000

Kondomy
Já jsem nikdy nepochopil, proč církev tak moc brojí proti kondomům. Přece nikdo netvrdí, že je lepší být sexuálně zdrženlivý. Ale když jsem zhřešil tak je lepší když jsem zhřešil s kondomem než bez něho. A na tresty boží v podobě AIDS snad už církev nevěří a na lidi co nikdy nehřeší snad už vůbec ne.

Od: F Kocourek

F Kocourek — Tue, 21 Sep 2010 12:15:18 +0000

Myslím si, že sekularizace je dobrá. Vemte si, že nyní můžete jít svobodně jakoukoli cestou, bez toho, že by vám ji kdokoli diktoval. Že lidé nejdou, přece neznamená, že nemůžet jít vy. Multikulturální Evropa tu byla vždy. Jen v posledních 200 let jsme najeli na „národní“ státy, které nám vpodstatě komlikují život. Např. v hostorii českého království bylo tolik kultur nejen náboženských (židé, různé formy křesťanství, muslimové) etnické Valaši, Čechové, Bavorové, Sasové, Maďaři, a to ještě kdybych rozpytval Moravu, tak z toho jde hlava kolem. Domnívám se, že Evropa rozhopdně nezanikde. Zanikde vnímání národních států, které jsou už v rozkladu od 60 let minulého století a možná se vytvoří nová forma zřízení. Jistě že muslimové nejsou sekularizováni, tak může nastat problém. Ale o tom je život, aby se řešil.

Od: Horal

Horal — Mon, 20 Sep 2010 23:06:02 +0000

Je na tom dost pravdy.
Je mrzuté,že tzv.moderní Evropa za sto let ztratila sekularizací svou identitu. Materialistická levice a levicový liberalismus přešel v posledních letech na vyšší stupeň-multikulturní a to, bude-li se dál rozvíjet, Evropu dokonale rozloží. Ten kdo na toto upozorňuje, např.i papež, je ihned označen za osobu dávné,překonané minulosti. Ale není tomu tak, žijeme přítomností a ukazuje na rozklad ideový a morální. No a kdo asi z toho bude mít prospěch?

Od: sody

sody — Mon, 20 Sep 2010 12:50:03 +0000

Každý máme jiné cesty…
Neviem, či možno najsť Ducha v kostole, biblii, na náboženstve v Cirkvi… To su len nástroje ktoré nás k nemu môžu (ale nemusia) priviesť. Úprimna a poctivá snaha najsť Boha začína (možno aj končí) vo vlastvnom vnútru – na dne vlastnej duše, kde sa už človek na nič nehrá. Je to ta najťažšia a najdôležitejšia objavitelská výprava, akú človek može počas svojho života podstúpiť. Nič nepríde samo – či už je človek vychovávany v tradičnom kresťanskom duchu, ale v postmodernom sekulárnom prostredí. Boh je v nás. Niekomu to príde úlne prirodzené (ak to poznanie dostáva spolu s materským mliekom) a napriek tomu Boha nikdy „nezažije“. Iný o Bohu nepočul (aspon nie nič dobré), a predsa má k nemu blízko. Áno, každý máme iné cesty.

Od: František Kocourek

František Kocourek — Mon, 20 Sep 2010 11:38:49 +0000

Jsem pro papežici
Na Váš text se dá reagovat ze široka tak. jak je text napsán. Je možno vidět v papeži jistou záruku stability, v našem (lidském) světě, kde jsme se v zájmu svobody pout a spojení zbavili. Ale to jako student historii jistě víte. Budu reagovat jen na to duchovní. Byl jsem od mala praktikující katolík, podotýkám aniž bych chtěl. Ministroval jsem každou neděli mši, někdy i dvě. Četl z breviáře, listoval v bibli, chodil do náboženství. Ducha jsem však v kostele nenašel a přístup k němu také ne. Je pravda, že jsem byl špatným žákem a je taky pravda, že jsem potkal málo zapálených lidí. Moc se to tenkrát nenosilo a spíše byl člověk terčem posměchu. Dnes když usedám do lavice v kostele a poslouchám kněze, duch tam stále není, je tam církev, otcové, anonymní Bůh a občas Kristus, který musel být zabit. Byl jsem v Římě, Assisi, Jeruzalémě a Ducha jsem tam taky nenašel. I když silová místa to jsou. Papež nemusí být špatný člověk a politik. Církev jako instituce, která překračuje staletími, může zvláště nám mužům přinást napojení a potvrzení, po kterém tak lačníme. Ale Ducha jsem v jejich lůně nenašel, ani spojení, ani porozumění. Toť má zkušenost. Každý máme jiné cesty. Jiné potřeby. Mějte se